Být vlku vlkem
květen 2013
Měkkou lesní zemí jdou hluboké stopy
dvé běhy vlčí a dívčí krok
To lovkyně se svými věrnými druhy
Vlk vlku je přítel
a jindy sok
Po levém boku jak uhel černá srst
a taneční krok ohnivý mládím
Rval by se pro míň než z kořisti kost
Napravo kožich stříbrem už prokvétá
však žilami krev stále jak hřebci pádí
Sto bratrů v boji snad sprovodil ze světa
Sto jizev mu zdobí propadlý bok
Vlk vlku je přítel
a jindy sok
To když dívka shazuje lovecký šat
a kadeře pod vodní clonou smáčí
po ňadrech stékají chladivé krůpěje
A vlčí oči se zalesknou šerem….
Zatím jen zavrčí - hrdelně, zostra
Na lítý boj je ještě brzy
A oba váhají
Vždyť prolít krev soka
je jako prolít její slzy
Pak dívka přivře zelené oči
a k vlkům se přivrátí tou hebkou křivkou zad
A bratr po bratru v mžiku oka skočí
Být vlku vlkem – a ne bratrem!
Na kusy trhat, rdousit, rvát
a v mordě chutnat sladkou krev
Než zazní hlas
Jako už tisíckrát
„Mí vlci…“
A žluté oči se skloní s nevolí
zmizí běl zubů, utichne řev
a dvoje tlapy měkce vydají se za ní
Pro něžný dotyk jejích dlaní?
Cokoliv…
