Už zase se mu zdál ten sen.
Hrál si ve vaně s pískající žlutou kachničkou, plechovkou coly a vlasy mu čechral otec. Voda šplouchala…
Sen, kdy netušil, že stejně jako on topil hračku, bude jednou v cole tonout jeho otec. Nevěděl, že tutéž sluníčkovou barvu jako kachnička má i skřítčí zlato. Nikdy ho nenapadlo, že stejně píská vymazávač paměti. Neznal bezmoc a krutost. Celý svět tvořila jen vana.
Nikdy se nebál. Ne snů. Jsou to jen projekce podvědomí.
Posadil se ve své posteli a zatřásl hlavou.
Artemis neměl rád gumové kachničky. Nutily ho vzpomínat.
Úžasné :D
(vendykot, 22. 3. 2009 20:13)