Pro Křižáka
aneb Píseň starého mrchožrouta
jaro 2013
Já lhal a krad‘ a sváděl ženy
žít fér ne vždy jsem dovedl
však největší hřích mezi všemi
je ta, kterou jsem nesvedl
Já básně psal a písně skrýval
málo jsem spal a hodně pil
ale když dnes se zpátky dívám
stejně bych znovu takhle žil
Jen „ne“ bych méně často říkal
a neschovával šediny
z boje či z lože neutíkal
stejně jsem nebyl bez viny
Tak sbohem, hory, řeky, nebe
jak krásné dívky já měl vás rád
nad hlavou skály, v představách Tebe
tak navždy budu šťastně spát