U každého dubu

Pro Ettelwen, která prostě neumí vymyslet inteligentní téma na drabble:)

U kamenného stojanu s reliéfy, symbolizujícími čas, stála zlatovlasá elfka. V ustarané tváři se náhle po mnoha letech strastí objevil záblesk naděje.

Okrouhlou hladinu nádržky čeřil slaný déšť, který živily její slzy. Poprvé věděla, že Zrcadlo ukazuje skutečnou současnost. Že nelže, že ji neklame falešnými představami.

Upřela uslzený pohled k výjevu, který se odehrával tak daleko od Lothlórienu.

Déja vu.

Ve svých vzpomínkách vylovila obraz malé elfičky, která klečela u pobořené věže z mitrilových kostek. Elfičky, která právě pronesla své první slovo.

Galadriel podruhé v životě plakala, ale tentokrát štěstím. Rty jí samy zformovaly těch šest písmen.

„Hapalo.“

Barad-dur se hroutila.