Věnováno Benittovi a Vencovi jako poděkování za úžasný večery na táboře. A za inspiraci :)
léto 2007
Když ticho protkává znovu a zase
akord, co dávno neměl znít
začíná procházka půlnočním časem
ať zavře oči, kdo nechce jít.
Nad hlavou září dvojitá špice
dva hroty šípu, ostrý klín
já dál zpívat chci, z celého srdce!
však hvězdy mlčí
mlčí jako ryby
jen kapky pleskají o tichý stín
Pohladím kytaru po štíhlém těle
a její struny zazní tiše
vedle mne banjo v celé své pýše
prochvívá vzduch hrdě a směle
Naposled hrábnu, uslyším tón
jasný a zvučný, zvučný jak zvon
zvučný jak mince do džbánu pád
co plete lidem bláznivá srdce
co dál na hmatník pokládá ruce
než půlnoční déšť pošle nás spát…
http://www.assez.7x.cz
(assez, 18. 4. 2008 17:36)