Varování: | Podobnost se skutečností či fikcí není čistě náhodná. |
Shrnutí: | Double-drabble o těžkém životě bradavického učitele. |
Prohlášení: | Veškeré vám známé postavy patří vám známým autorům, já jim je vracím a už je nechci. Nechtějí mě poslouchat. |
Poznámka: | ÚpOKD – Úřad pro ochranu kouzelnických dětí. |
Bylo nebylo…
Jsem profesorem formulí na prestižní škole čar a kouzel. Učím zde již mnoho let a za tu dobu jsem se do dějin Bradavic zapsal pouze svou výškou, takže nevidím důvod, proč předmluvu pro almanach k výročí školy chtějí zrovna po mně.
Co bych tam promerlina asi tak mohl napsat?
Jmenuji se Filius Kratiknot a učitelský post jsem přijal kvůli...
...kdybych to aspoň věděl. Psychokouzelník by mi pravděpodobně řekl, že jsem si chtěl vynahradit citovou deprivaci z dětství uznáním v oboru nebo něco podobného.
Ale já vím, že za to může ona. Než přišla, měli jsme se docela dobře. Já a bráškové. Zvládali jsme to, ale nějaká baba z ÚpOKD o nás prostě rozhodla a poslala k nám sociální pracovnici.
A tehdy se to zvrtlo. Ta jezinka s havraními vlasy se o nás přece nemohla postarat. Celé dny se jen motala po zahrádce a chroupala jablka. Jednou se jí dokonce udělalo špatně, praštila sebou na lehátko a koukala se, jak s bráškama uklízíme a pereme.
Naštěstí tehdy přiletěl takovej mladej frajírek na nejnovějším modelu tandemového koštěte a milá ledová kráska vzala roha. Nevadilo mi to. Tehdy ne.
Ale kdyby se to měli dozvědět studenti?
Už to slyším: Tragický příběh sociální pracovnice a sedmi sirotků.
A nejhorší bylo, že mi tenkrát říkali Šmudla.
