U každého dubu

Balíček karet

Ref.: Karty se míchají, po stole víří,

každýmu balíček život rozdá

lásek je bezpočet, barvy jen čtyři

která je trumfová jen těžko poznáš

Kde je ti konec, můj pikový králi

kdysi spolu jsme vymetli každičký flám

ale kolik je věcí, co léta ti vzaly

dnes namísto mě budeš pykat ty sám

Křížový králi, stár byls a tichý

ale oči ti zářily, když sedal sis blíž

ve spojených srdcích směs touhy a pýchy

tak jak v těch kartách s tebou byl kříž

Ref.:

Ty, kdo vládneš srdcím, i tomu mému,

každičký okamžik proměníš v sen

pán nebo rytíř, co staví se zlému

mou duši, mý srdce, to všechno si vem

Kárová královno, jedna barva ti zbývá

pro nás byl život jak třpytivej bál

ve dvou se líp tančí, hraje i zpívá

tak spolu svou káru táhneme dál…

Proč sobci dávají

Já nejsem jediným svědkem těch citů

od zmatených řečí až k tichému bdění

má vůně ulpívá v němých zdech bytu

nedá se ztratit, co moje není

Světlo i stín, nahotu, krásu

a něžný doteky po setmění

i mráz od klíčních kostí až k pasu

nikdo mi nevezme, co moje není

Hamižné stíny falešných tmářů

už pro ně nejsem bezbranná oběť

nemusím zamykat vzpomínky snářům

nemůžou ukrást, co dala jsem Tobě…

Žárlivá královna

Půvabná Marléna v kuchyni sloužila,

bez peněz, bez věna, mužům se líbila

Blonďatou Marlénu popravil ráno kat

namísto na senu bude dnes v nebi spát

U nás když děvčata do krásy vykvetou

klepání na vrata je tečkou za větou

že dráb je odvede, ví celá dědina

ráno květ odkvete a svíce zhasíná

Ref.: Žárlivá královna, krev teče struhou

nedívá nikdo se na dívku druhou

žárlivá královna, krev proudem teče

století ubíhá a čas se vleče

Hraběnka Lyanna když v lesích zbloudila

o úkryt do rána na zámku prosila

černé oči půvabné večer se zavřely

ráno ji nalezlo studenou v posteli

V chatrči v houštinách, kam slunce nesvítí

komorná Martina brání své přežití

dnes nožem stříhaná, dřív vlasy do pasu

v cárech a odraná živoří pro krásu

Ref.:

Ó králi protože se mnou jsi nechtěl jít

k večeru na lože, jinou jsi musel mít

dívek je přemálo, ne, já se nedělím

můj budeš nastálo, dnes čekám v posteli

Proč tolik nevinných, co jenom dělat mám

než líhat s vrahyní, spát radši půjdu sám

šlechta i sloužící, ach to je k nevíře

čekej si v ložnici, já mám své rytíře

Ref.: Žárlivá královna, krev teče struhou

nedíval nikdy se na dívku druhou

žárlivá královna, krev proudem teče

po letech umírá u špalku vkleče

Madona

Polička v šedivém pokoji

vyčichlý parfém dávno zestárlé už dívky

tichý muž bojí se - nebojí?

pod černou krajkou svítí políbené křivky

Tam v rohu úsměv zříš Madony

má oči z jadeitu a onyxové vlasy

trochu jak Julie z Verony

panenka křišťálová smutně klopí řasy.

Ref.:     Jenom tvář vznešená i strach lehko schová

    dál čeká u dveří Madona křišťálová

Už tolik let nešel spát spokojen

a stále neví proč ho černá krajka leká

sto dívek už prošlo pokojem

jen před panenkou stále každý večer kleká

Hlídá ji vojáček cínový

tichý muž smutek svůj zas utápí ve víně

až ráno panenku osloví

a vlasy z onyxu spí na cínovém klíně

Ref.:    Jenom tvář vznešená i strach lehko schová

    nečeká, nevěří Madona křišťálová

Úsvit už panenku nenašel

pozdě se v paprscích láme v brzy

a ten kdo nechtěl setřít pel

//: ten dneska krajkou černou marně stírá slzy ://

Just another reason to be sad

When the world just spins too fast

and there is nothing new

a deafening silence worse than anything

an open door, a sound of steps

and then I know it’s you

´cause you make my guitar play and my heart sing

Ref.:    A happy moment in a time like a flower in a stream

        you whisper – it’s the best day you’ve ever had

        then you turn and walk away, I’m left to be a dream

        just another reason for you to be sad…

Now’s the time for you to say

we should go apart

Your voice suddenly cutting like a knife

Losing love is the easy way,

living the dream is hard

and hard is the way you always choose your life

Ref.:

Jiskra

Pod kápí ústa křiví se jen

před stovkou let kdysi kradený sen

hlas všechny okolo řeže jak nůž

a v očích výheň vyhasla už

Kráčí sem dívka, tichá, prostá jak čas

bosé má nohy a zcuchaný vlas

orvaný tělo a tuctová tvář

a v očích všech pekel jiskrnou zář

Ref.:    Z jiskry je plamen a z plamenu žár

        kdo z nás časem mládne a kdo je stár

        kdo před štěstím couvá a kdo jde blíž

        ….. dnes už to víš.

Vyhaslé oči a plamenný zrak

nedá se zabrzdit rozjetej vlak

a řece nestavíš do cesty plot

zapálí jiskra slaměnej stoh

Nechytíš koně, když letí ti vstříc

když z pušky vystřelíš, pálí tě líc

těžko teď hledat místo, kde byl by chlad

od jiskry shoří i celičkej hrad.

Ref.:

Polibek končí, muži chvěje se ret

pil živou vodu anebo jed?

dívka se usměje, zahalí tvář

bere si kytlici, loutnu a snář

Zůstane po ní jen vůně luk

a chlap co si připadá trochu jak kluk

dívá se náhle zrakem plamenným

a jí v očích zůstal jen popel a dým…

Svařený víno

Možná že znám jenom chásku a taky jsem sedmilhář

neumím přivolat lásku, zato zvládnu přečíst snář

Tiším rány, uřknu můry, léčím všechna trápení

volám déšť, co padá shůry, piju víno svařený

Ref.: Ten, kdo ví, jak chutná víno, když ho piješ k ránu sám

    kdo se nikdy neptá přímo, neb je vždycky odmítán

    ten, kdo ví, jak léčit rány, přesto tichý rána zná

    ten, kdo tohle všechno přežívá… to budu asi já.

Ústa muže, který mlčí, padlý sukně červený

jantar očí, srdce vlčí, studený zdi kamenný.

Sladký oči, slaná ústa, hořce chutná loučení

kolem chajdy země pustá, víno z blínu svařený.

Ref.:

Silný slova slabejch lidí vždy když sedám k večeři

zvenku závan strachu, bídy a petlice na dveřích

Zápach kouře, dřeva, kůže, jiskry padaj‘ na vlasy

žhavý plamen, uschlá růže, víno oheň nezhasí

Ref.:

Žhavý plamen, padlá růže, mizí davu sevření

prvně chladí náruč muže, voní vínem svařeným

Ref.: Ten, kdo pozná hořký víno, neb ho chutnal k ránu sám

    kdo se nikdy neptal přímo, aby nebyl odmítán

    ten, kdo skrývá z bitev rány, taky tichý rána zná

    ten, kdo tenhle život brání… tomu já se dám.

Today

Like a flying hawk, answering your call

like an aging star remembering her part

because I’ve always known one day I would fall

I just got no clue it would be so hard

Like an empty box someone tries to to give

like a broken guitar i can’t play a tune

because I’ve always known one day you would leave

I just got no clue it would be so soon

Like a fallen bird I can never fly

like a drummer man with no drum to play

because I’ve always known one day you would die

I just got no clue it would be today

Vina z nevinnosti

O něco rychlejš svět se točí

a naděj přede na kolenou

když radši honem zavřeš oči

třeba si v pekle nevzpomenou

Až budou sčítat tvoje hříchy

vybírat tresty na věčnosti

tak kromě hněvu, slz a pýchy

přičtou i vinu z povinnosti

mezihra

Přes padlý víčka není vidět

jestli jsi bílý či černý král

a za co máš se vlastně stydět

třeba za to, cos neudělal…

Až budou hledat, co jsi propás‘

předlouhý roky i maličkosti

polibky nebo rány pod pás

najdou i vinu z nevinnosti

mezihra/recitace

Tak zavři oči, snad bude zítra

pohádka skončí, nebudeš král

a naděj přede, potvora chytrá…

… no a co dál?

Hmatník

Ta holka měla sukní dost, vždycky je jinej vláčel

a vlasy jak když na podzim obilí začne zrát

pak dlouhý nohy do nebe a drzej úsměv rváče

říkala „jen ať nevidí má máma, kam jdu spát…“

Noc venku lampy rozsvěcí a chlapi hledaj tóny

na hmatníku kytary a v hlavách děravých

na stole víno laciný, to bylo něco pro ni

ona k těm chlapům patřila jak vypálenej cejch

Ref.:     Možná to bylo zdání, že až do svítání její oči medový

    podle svého zvyku hledaly na hmatníku – co, to nepoví…

Že odezírat nemusí, kdyby jen s nima hrála

nabízel zpěvník chlap s hlasem jak vítr v korunách

prý zná je všechny nazpaměť, ta holka se mu smála

dál dívala se na prsty, jak tančí po strunách

Podle rukou si vybrala – a všichni byli k mání

kdo tenhle večer půjde s ní poslouchat její dech

jenomže nikdo nevěděl, co vlastně hledá v hraní

nebo jak máš hrát, když nechceš mít zrovna dneska pech.

Ref.:

Byl mezi nima král každýho písňovýho flámu

co zpíval jako Dylan a hrál trochu jako Cash

jak zastávku na znamení ho vždycky přešla k ránu

tak tvářil se, že nechce jít a říkal s jiným běž

Jen jednou trochu přebral a pravdu našel na dně vína

a tý holky se vyptával, proč se na něj nedívá

skrz vlasy se usmála – to vlastně není tvoje vina

víš, něco trochu chybí ti a něco přebývá

Ref..

Další večer se přikradl a on ve dveřích stojí

do rukou bere kytaru jak tělo milenky

a holka, u níž zdálo se, že se ho vlastně bojí

mu k nohám plavně usedá během chvilenky

Vrásky mu trochu křiví tvář a hořce usmívá se,

když moc dlouhou je odmítáš, tak bejvaj nerudní

pak konečně s ní odchází jako další z jejích lásek

v kapse z levý ruky schovanej prstýnek zásnubní…