U každého dubu

Z vandrů

1. Chci život sbalenej mít na dně krosny

a prstem bloudím mapou potají

vždyť zůstat doma už je neúnosný

za mořem fjordy křičej volaj lákají!

2. My za to nemůžem – to vlastně samo

nás prostě v létě lákaj dálavy

tak táto neklej a nebreč mámo

to vy jste nám dali naše boty toulavý…

Ref: Bolavý nohy a odřený záda

ztracená cesta, když soumrak padá

s horou ses celej den rval a nezvítězil

Je málo jídla a v noci zima

a nic než oddech tě nezajímá

pak ráno vyrazíš dál – vždyť cesta je cíl

3. To si tak řekneš - v září je hezky

pojedem užít pár teplejch dnů posledních

pak dole na báglu zapínáš přezky

- a řek vám někdo že tam hore už je sníh?

4. Dlaně ti rozdírá špičatá skála

cesta je v mlze, ale pořád stoupá výš

proč sakra škrábu se do těchhle dálav

nahoru do mraků k pohanskejm bohům blíž?

Ref.:

Vánoční

1. Copatý děvčátko uprostřed náměstí

nese si plamínek, došla si pro štěstí

plamínek z Betléma, hřeje ji do dlaní

v plzeňským kostele na mši už vyzvání

Kolik je děvčátek, kdepak jsou plamínky?

Z kolika náměstí zbyly jen vzpomínky…

2. Pan farář vypráví, co bylo ve zprávách

že tam na východě zas někdo prohrává

Jen správná modlitba prý duši zachrání

panenka Marie má vlasy havraní

Vy co se cizáků bojíte zavile

kdepak se zrodilo to vaše jezule?

Ref: A tak chci přát za tu tmavovlasou Máří

klid a mír uštvanýmu světu

a připomenout že na nebi v Mekce září

stejný hvězdy jako v Nazaretu…

3. Děvčátko z náměstí doběhlo maminku

bere ji za rukáv, tak počkej chvilinku

Placený přesčasy, vánoční honičky,

není čas děvčátku ukázat jesličky

Santovský čepice, neony veliký

nikdo už nehladí u jeslí oslíky

4. Maminka s děvčátkem na dlažbě zkamení

oslíci Marii šťouchají do dlaní

jak když jim nevadí, to že jsou dřevění

vtom ticho přehluší mobilu zvonění

Vánoční záraky jen jednou do roka

služební telefon na dlažbě blikotá

Ref: A tak chci přát za tu tmavovlasou Máří

klid a mír uspěchaný době

a připomenout že mně tu dneska září

stejný hvězdy jako včera tobě…

Za císaře pána

Ref: Císař pán tě vyznamená, nevzdávej se, Janku,

a chceš-li padnout na kolena, najdi si markytánku.

1. Slíbili ti pěknej mundůr, k tomu čtyři zlatky

tak si sebral flintu, kabát, utek od svý Katky.

2. Do útoku řveme sborem „za císaře pána!“

prostý lidi vzývaj boha a my kapitána.

Ref:

3. Ještě ráno slibujem si, budem si krýt záda,

pak v haldě mrtvol u zákopu najdeš kamaráda

4. Chtěl jsi zdrhnout, milý Janku, zkřížili ti cestu,

tak jsi musel v půlce vojny na rok do arestu

Ref:

5. Na koho to dneska táhnem – France, Prajze, Turka

tak si vyber, milej zlatej, šavle nebo kulka?

6. Jestlipak tě ještě čeká tvoje malá Káťa

a nebo kousek za chalupou krchov s haldou bláta?

Ref:

Tábor naruby (přetextováno)

1. Když jednou vedoucí uteče od oddílu

(to aby zkontroloval zbytek robátek)

po tom, co vidí, už na nic nemá sílu

všechno naruby tu je, všechno naruby tu je

i ty kola jedou nazpátek

2. Šel spravit střechu dětmi prokopnutou

polívka na plotně mu zatím vzkypěla

a místo teepee teď máme plachtu vzdutou

všechno naruby tu je, všechno naruby tu je

a nikdo s tím nic nedělá

Ref.: Všechno naruby, všechno naruby

nikdo nic nedělá a všichni chtějí jíst

všechno naruby, všechno naruby

chtít dělat tábor, to se jeden musel splíst

3. Smečka hybridů v hospodě vysedává

a děti zatím padaj na čelo

a Ondra Janoušků z podřízlý větve mává

všechno naruby tu je, všechno naruby tu je

přesně jak by to být nemělo

4. My dali příkaz “zmetky nepřijímat”

a teď tu máme nouzi o děti

netáhnou kamna, takže je věčně zima

všechno naruby tu je, všechno naruby tu je

navíc slepily se nám špagety

Ref.:

5. Pane vedoucí, já už jsem zase píchnul!

a z lávky přes potok je lázeň bahenní

a i ten pes už někam zalez, pad a chcípnul

všechno naruby tu je, všechno naruby tu je

Krucinál kde mám zas to vedení?

Pod srdcem (Sáře)

1. Jak cinkání kopyt, jak dunivej zvon

jak vyhraná bitva, jak planoucí Řím

jak troubení polnice, jak Armageddon

je tvá malá duše pod srdcem mým

Ref.: Neznáš mě, malá, já neznám tebe

každou noc líháme vedle sebe

až jednou se potkáme, to se zachvěje zem!

Ty jsi moje štěstí, i já tvoje jsem.

2. Jak motýlí křídla, jak smazanej spěch

jak s nocí ve větru mizící dým

jak z nozder hříběte hřejivej dech

jsou tvoje doteky pod srdcem mým

Ref.:

3. Jak lesní mýtina, jak jarní den

jak vandrácký ráno, když skrz něj bdím

jak tátovy klobouky, jak z Islandu sen

je barva tvých očí, dnes už to vím

Stínadla

1. Večer se plíží městem bezejmenným

oblakům na nebi je trochu do pláče

a Rychlé Šípy krokem ukvapeným

jdou hledat padlá křídla Jana Tleskače.

2. Utekl Široko tam za nádraží

cestou si smáčel nohy vodou špinavou

jen ať se Žluté klopy trochu snaží

teď vagón uspává ho jízdou houpavou.

Ref.: Perutě bílé zazní pod zvonicí

snad duši zláká křivá linka horizontu

nemocné probouzí se město spící

a liduprázdnou ulicí jdou stíny Vontů.

3. Postavy kráčí cestou ze zrcadel

jedna je útlá, dívčí, druhá vysoká

stíny je provázejí do Stínadel

on žlutý špendlík, ona masku Široka.

4. Snad spolu za ruku jdou do předjaří

tvůj kostel neumí lhát, svatý Jákobe

těm dvěma dosvědčuje hříchy stáří

a muž k ní sklání hlavu jako nad hrobem

Ref.:

5. Večer se plíží městem bezejmenným

a hvězdy na nebi vypráví pohádku

a Rychlé Šípy krokem unaveným

hledají jak se vrátit zpátky do řádků…

Mydlář

1. Hrdě a vášnivě pozvedá hlavu, 

koruna patří jí po přeslici

a žádost o ruku od rytíře z davu 

odmítá se smíchem potisící

2. Jak vládnout stádu, co pastvu jen shání, 

jak vyplnit přání, jak utišit hlad

pozdě se zamýšlí rozmarná paní

když večer v komnatě čeká ji kat

Ref1: Na hlavě kápi a rudou má košili,

ostrý meč a pár slov přezíravých

Posečkej, Mydláři, posečkej na chvíli

dovol mi spáchat poslední hřích

3. Na pranýř patří ta, co lidem dluží,

chystej si rubáš a do žalmu rým

utáhne konopí na hedvábné kůži

nevidí jak v očích houstne jí dým

4. Skrz každé brnění pronikneš zbraní

na každý obraz najde se rám

Mydláře uhranou dvě oči laní

v poutech si královnu odvede sám

Ref2: Namísto kápě rudou má košili

namísto meče pár slov přezíravých

Posečkej, Mydláři, posečkej na chvíli

dovol nám spáchat poslední hřích

5. Prý mistr popravčí na kůži klečí

jen těžko by hříšníku milosti dal

palácem nesou se šeptané řeči

a krásná královna vládne tu dál

6. Poddaným naslouchá a u toho skrývá

otisky lana pod zdobený šat

a drzý trubadúr pod hradem zpívá

že večer v komnatě čeká ji kat

Ref2:

7. Písnička dozněla a mně trochu chybí

konopné lano a z brokátu šat

Mydlář a kápě a falešné sliby

že já jsem dnes královna a ty jsi můj kat!