Zpověď
2009 - dopsáno 2019
Já stírám smutek, krev a slzy
rány na duši bolí víc než by se zdálo
a zas a znovu - mě to neomrzí
vzpírám se světu, že chci víc, než jenom málo
Snad je to pokání za mé viny
vždyť já jsem taky nežila jak svatá
všechny ty zhrzené, podvedené stíny
a v srdci nejistota rozevlátá
I když pak přijdu a nastavím ti záda
a na mou nahou duši padne krutě bič
není to víc než pouhé “Mám Tě ráda”
protože tuhle klisnu nezkrotíš.